• Lujza

Jak přestat sabotovat lásku?

Všichni chceme lásku. Hledáme ji a čekáme, až nám štěstěna přivede toho pravého nebo tu pravou. Ale co když štěstěna podstrkuje jednoho kandidáta za druhým a my si házíme klacky pod nohy? Trucovitě si vybíráme nesprávné partnery nebo utíkáme, když to začne být vážné. Proč to děláme?


Psycholožku Raquel Peel fenomén sebe-sabotáže zajímal jak profesně, tak osobně. Po několika neúspěšných vztazích s podezřele stejným scénářem zjistila, že patří ke klasickým vztahovým sabotérům. Chtěla pochopit a zpracovat vlastní vztahovou sabotáž, která vycházela z jejího zranění v dětství. Její brazilští rodiče ji nechali jako nemluvně v nemocnici hodně nemocnou. Malou Raquel si adoptovala zdravotní sestra, která se o ni starala. Za každou formou sebe-sabotáže se skrývá příběh zranění a pocitu nízké sebe hodnoty.


Čtyři jezdci apokalypsy Peel se ve výzkumu sebe-sabotáže zaměřila na dvě skupiny respondentů. První skupinou jsou australští psychoterapeutové, kteří se s tímto fenoménem potkávají ve své každodenní praxi. Druhý pilíř studie tvoří rozhovory s 600 respondenty, kteří o sobě věděli, že mají tendenci sabotovat své vztahy. Jsou to lidé z celého světa, různého věku, z různých kultur a s různou sexuální orientací. Výsledky ale byly u všech podobné. Všichni k sabotáži používali stejnou čtveřici nástrojů, které již pojmenoval známý psycholog John Gottman. Nazval je „čtyřmi jezdci apokalypsy“. Jsou to kritika, opovrhování, obrana a obstrukce. Tyto nástroje efektivně v průběhu času zahubí každý vztah. Proč to děláme? Důvod je jednoduchý. Část našeho vědomí se nás snaží chránit před, z jejího hlediska nevyhnutelnou, bolestí. Proč si tato část myslí, že je to potřebné, a kde a kdy vznikla zkušenost, která ji k tomu vedla, je u každého jiná. Každý ze sebe-sabotérů má jiný příběh zranění. Většinou jde o negativní zkušenost z dětství, selhání rodičů, traumatické vztahy s vrstevníky nebo prvními partnery. Každý z těchto příběhů je bolestivý a této bolesti se snažíme za každou cenu vyhnout.

„Vyhýbám se lidem, kteří mě mají rádi, protože si myslím, že s nimi musí něco být v nepořádku“, je jedna z odpovědí respondentů studie.


Vnitřní konflikt Máme v sobě dvě protichůdná nastavení. Představte si to jako dvě propojené bytosti, ze kterých jedna chce jít vpravo a druhá vlevo. Jedna chce funkční partnerský vztah a druhá zásadně nesouhlasí a snaží se ji přesvědčit, že si tím jen ublíží. Jednou popotáhne víc jedna a pak zas ta druhá a vzniká vnitřní pnutí, které je samo o sobě bolestivé. Nakonec tento bolestivý stav nezvládneme a začneme existující vztah sabotovat nebo si raději hned od začátku hledáme partnera, se kterým vztah nemůže fungovat. Když zůstaneme sami, trpíme taky, protože jsme vztah chtěli. Trpíme tedy jak ve vztahu, tak bez něj. Co s tím dělat? Někdy je potřeba odevzdat se do rukou terapeuta nebo můžete zkusit následujících pár typů.


Rozhovor sám se sebou Teal Swan není psycholog, ale duchovní guru. Procesy a řešení, které nabízí, se hodně podobají běžné terapeutické praxi. Jedním z nich je vizualizace. V případě sebe-sabotáže navrhuje následující proces. Zavřete si oči a prodýchejte se. Pak si přizvěte tu část vašeho vědomí, která se vás snaží ochránit tím, že vám ve funkčním vztahu brání. Vnímejte, jak vypadá, jak se cítí a co říká. Nezapomeňte, že taky tato část vašeho vědomí pracuje pro vás a vaše dobro, proto s ní komunikujte s láskou. Zeptejte se, jak jí je a proč je pro ni důležité, abyste se vztahům vyhnuli. Jaké má motivy, že to dělá? Snažte se přijmout a pochopit tuto perspektivu a s láskou jí ukázat, že tento typ ochrany již není potřebný. Prozkoumejte vztah této části k částem, které funkční partnerský vztah chtějí. Důležité je, aby se na konci procesu všechny části shodly a byly stejně spokojené. Nedělejte kompromisy, netlačte, dejte si čas a naslouchejte.


Sebepozorování Peel doporučuje být na sebe hodný a trpělivý. Jedním z nejdůležitějších nástrojů je všímat si sebe ve vztahu. Jak se chováme, proč právě tak, které z nástrojů sabotáže používáme a co je spouštěčem. Pojměte sebepozorování jako hru. Pozorujte se, jako byste pozorovali někoho jiného, ale nekritizujte se, ani nijak nemrskejte. Právě naopak, přistupujte k sobě s láskou a s vědomím toho, že ta část, která se vás snaží chránit, byla kdysi zraněna a jen se brání dalšímu zranění.

Na lásce a dobrém vztahu je vždy potřeba pracovat. Romantické filmy končí většinou v bodě, kdy mají zamilovaní růžové brýle a vše je jednoduché, ale láska dvou lidí je zamotané klubíčko, které je komplikované i bez sebe-sabotáže. Hodně štěstí.



94 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše